Psychiatrická léčebna Jihlava  

Úvodem

Vznik Psychiatrické léčebny v Jihlavě zapadá do kontextu rozvoje psychiatrické péče v Čechách a na Moravě a ve střední Evropě vůbec. Geografická poloha Jihlavy jako centra Vysočiny předurčovala vznik léčebny, její vybudování a rozvoj. Souvislosti s celkovou zdravotnickou péčí v této oblasti jsou nepochybné.

Ohlédneme-li se do minulosti psychiatrického ústavnictví v našich historických zemích, můžeme konstatovat, že první kulturní a lidsky důstojná péče o duševně nemocné začíná otevřením samostatného pražského ústavu pro duševně choré 1.11.1790. Byl tím dán příklad a předpoklady pro samostatný rozvoj psychiatrie jako medicínského oboru. Od té doby dochází k postupným rekonstrukcím částí všeobecných nemocnic a následného budování poboček psychiatrických ústavů v různých částech Čech a Moravy. V roce 1820 byl zřízený Ústav pro duševně choré v Praze s tím, že zásluhou MUDr. Riedla byl k tomuto účelu přebudovaný augustiánský klášter. V roce 1840 vznikl psychiatrický ústav v Praze Na Bojišti. V moravském Brně bylo zřízeno první samostatné lůžkové oddělení v nemocnici U Svaté Anny v roce 1855. Z původních 16 lůžek bylo oddělení rozšířeno až na 180 lůžek. Zájem a potřebnost psychiatrických lůžek narůstala, situace se stávala kapacitně neudržitelnou, a tak zásluhou MUDr. Čermáka, byl uvedený do provozu v roce 1863 ústav v Černovicích se 300 lůžky.

Druhá polovina 19.století už byla výrazně ve znamení budování poboček nebo samostatných ústavů v našich zemích. V roce 1869 byla zřízena pobočka pražského ústavu v Kosmonosích, v roce 1887 další pobočky v Opařanech a v roce 1889 v Horních Beřkovicích. Nové, zcela samostatné ústavy byly postupně vybudovány: v roce 1880 v Dobřanech, v roce 1889 v Opavě a v roce 1892 ve Šternberku.